"Doporučeno je zejména u adolescentů a malých dětí, především před vstupem do nového kolektivu, kde jsou obě věkové skupiny vystaveny zvýšenému riziku infekce," uvedla. Na rizika nemoci i možnosti prevence upozorní sedmý Světový den meningitid v pátek 24. dubna.
Meningokok je vysoce infekční, nemoc se může projevit jako zápal mozkových blan, infekce míchy či jako krevní infekce. Vyvolává ji bakterie Neisseria meningitidis. Bez příznaků ji má v nose či krku jeden člověk z deseti. Nemoc se rozvine u méně než jednoho procenta, přenašečem ale je každý, kdo bakterii v sobě má. Šíří se kašláním, kýcháním a přímým kontaktem s přenašečem. Riziko nákazy zvyšuje hektický životní styl, zvýšená zátěž, stres, pohyb ve větším kolektivu či v zakouřeném prostředí.
Mezi příznaky mohou patřit bolesti hlavy, zvracení, horečka, porucha vědomí či krvácivé projevy na kůži. I přes odborný lékařský zákrok podlehne meningokokovému onemocnění na celém světě ročně 120.000 lidí. U těch, kteří přežili, může nemoc zanechat trvalé následky, jako amputace prstů nebo celých končetin, ztráta sluchu či mentální retardace.
Meningokokové onemocnění je těžké rozpoznat včas pro zaměnitelnost s virózou. Pokud se k chřipkovým příznakům přidají další alarmující jevy, jako je prudce stoupající teplota, ztuhlost šíje, skvrny po celém těle, případně upadání do bezvědomí, je třeba okamžitě kontaktovat lékaře.
Záchranná služba má instrukci, že když je volána k dítěti s horečkou a skvrnami na kůži, má přijet s kompletním přístrojovým vybavením a v sanitce musí být také lékař. Léčba antibiotiky se nasazuje už v sanitce, kde se také hned dělají testy na odhalení původce onemocnění.
Každý rok se meningitidou na celém světě nakazí přes 1,2 miliony lidí. Očkování chrání proti nákaze způsobené séroskupinami A, C, W-135, Y a B. V Česku jsou nejčastější infekce typu B a C.
zdroj: ČTK