Povodeň z léta 2002 bývá často označována za nejrozsáhlejší v historii hlavního města. Hladina Vltavy dosáhla třetího stupně povodňové aktivity již 8. srpna, za dva dny začala mírně klesat, poté však přišla druhá vlna srážek na jihu a západě Čech. V pondělí 12. srpna byl v Praze znovu vyhlášen stav ohrožení. Vzestup hladiny trval přibližně tři dny. Řeka kulminovala 14. srpna s průtokem více než 5000 metrů krychlových vody za vteřinu. Vysoce tak překročila limit stoleté vody, o které se v Praze mluví při průtoku větším než 3700 metrů krychlových za vteřinu a která byla předtím naposledy v roce 1890.
Při kulminaci voda pokrývala 2877 hektarů, tedy 5,8 procenta metropole (při normálnímu stavu je to jen 527 hektarů). Okrajové čtvrti Zbraslav, Lahovice, Radotín, Chuchle či Lipence se změnily v jedno velké jezero. Na levém břehu postihla voda nejvíce Smíchov, Malou Stranu a Holešovice, na protější straně Karlín, kde se zřítilo několik domů, Libeň a částečně i Staré Město. Pod vodou skončila dolní část Podbaby v Praze 6, zaplaveno bylo Lysolajské údolí, Sedlec a velká část Troje.
Povodeň zasáhla snad do všech oblastí života v metropoli. Ztížila práci některých úřadů, mimo jiné zdevastovala centrální budovy Českého statistického úřadu v Karlíně. Části města byly odpojeny od elektřiny a plynu, v několika školách se posunul začátek školního roku. Evakuováno bylo na padesát tisíc lidí. Povodeň si vyžádala i jeden lidský život - 12. srpna v Praze 5-Lahovicích utonul pětapadesátiletý muž z chatové osady.
Největší škody voda způsobila pražskému metru, které bylo z větší části zaplavené, ačkoli podle dřívějších ujištění mělo podobným katastrofám odolat. Voda začala metro plnit v podvečer 13. srpna, přitom ještě den předtím tehdejší primátor Igor Němec (ODS) uklidňoval Pražany, aby se nebáli metrem cestovat. Voda v podzemní dráze kulminovala 15. srpna, zatímco v tu dobu již hladina Vltavy v Praze klesala.
Po povodni nefungovalo 25 stanic metra, tedy zhruba polovina. Zcela nebo zčásti voda zaplavila 16 z nich (sedmnáctá stanice - Smíchovské nádraží - zaplavena nebyla, odčerpávala se z ní však voda, která v menším množství prosákla). Nejvíce poškozena byla trasa B. Po odčerpání vody a opravách byly stanice postupně otevírány během sedmi měsíců. Celkový odhad škod v pražském dopravním systému činil zhruba 7,14 miliardy korun, z toho škody v samotném metru byly odhadnuty na asi 6,86 miliardy korun.
Nevyčíslitelné škody napáchala voda na památkách a kulturním bohatství města. Zatímco stoletá voda v Praze před 113 lety poškodila Karlův most a pronikla až na Staroměstské náměstí, povodeň z roku 2002 těmto památkám neuškodila. Stalo se tak i díky tomu, že na mostě stály bagry, které rozbíjely naplaveniny, jež by mohly ucpat pilíře. Staré Město zase před vodou ochránily protipovodňové zábrany.
Řada památek však takové štěstí neměla. Zaplavena byla Kampa včetně nově zrekonstruovaných Sovových mlýnů a část Malé Strany. Voda pronikla mimo jiné do Anežského kláštera či Rudolfina a zdevastovala areál trojského zámku.
Poškozena byla i další kulturní zařízení - například Divadlo Pod Palmovkou, Hudební divadlo v Karlíně a Divadlo v Dlouhé. V Národním divadle vnikla voda do suterénních prostor a zasáhla i místnost, kde jsou uloženy základní kameny. Vltava poničila i knihovny, mimo jiné zaplavila sály ústřední knihovny na Mariánském náměstí a vojenský archiv na Invalidovně.
Smutnou daň si povodně vyžádaly v zoologické zahradě, kde muselo být kvůli stoupající vodě utraceno několik zvířat. Ani příběh lachtana Gastona, jehož únik ze zoo byl mediálně sledovaným tématem, neměl šťastný konec. Zvíře uhynulo během transportu zpět do Prahy.
zdroj: ČTK
