Projekt sKaret končí, budil vášně mezi postiženými i opozicí

Kontroverzní projekt sKaret odstartoval loni za exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). S kartami si potřební měli vybírat dávky a podpory z bankomatů, mohli s nimi i platit. Stát měl tak ušetřit stovky milionů za rozesílání dávek poštou. Projekt od počátku kritizovala rada postižených a opozice, výhrady měl i ombudsman. Letos v září schválil zrušení sKaret Senát a zákon podepsal prezident. Účinnosti zákon nabývá 1. listopadu.

Vývoj událostí kolem zavádění sKaret: 
    
7. listopadu 2011 - Sněmovna hlasy vládní koalice potvrdila dvě předlohy vládní sociální reformy, které vetoval Senát. Novely mimo jiné obsahovaly zavedení sociální karty (sKarty). 
    
12. prosince 2011 - Antimonopolní úřad dovolil ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) pokračovat v přípravě sKaret. 
    
14. ledna 2012 - MPSV uzavřelo smlouvu na sKarty s Českou spořitelnou (ČS), která v říjnu 2011 zvítězila v tendru. Smlouvu s ní na 12 let podepsal tehdejší náměstek na MPSV Vladimír Šiška, kterého policie loni v říjnu obvinila z podplácení při jiné ze zakázek. 
    
28. června 2012 - Úřady práce začaly zkušebně vydávat sKarty; v srpnu 2012 přikročil Centrální úřad práce ke spuštění systému. 
    
3. října 2012 - Drábek v souvislosti s obviněním Šišky oznámil, že koncem října odejde z vlády. Ministr, jehož v listopadu nahradila Ludmila Müllerová, byl terčem kritiky i kvůli sKartám. 
    
20. listopadu 2012 - Ombudsman Pavel Varvařovský řekl, že lidé pobírající dávky nejsou povinni sKartu převzít. 
    
7. prosince 2012 - Premiér Petr Nečas (ODS) představil dohodu státu s ČS; sKarty podle ní budou sloužit jako průkazky pro příjemce dávek a podpor. Placení či vybírání peněz z bankomatů pomocí sKarty bude dobrovolné. 
    
28. prosince 2012 - Senátoři schválili novelu, která umožnila od ledna 2013 vyplácet podpory a dávky i těm příjemcům, kteří nevlastní sKartu. Prezident Václav Klaus novelu podepsal 30. prosince. 
    
6. března 2013 - ČS uvedla, že její účast na projektu ztrácí smysl kvůli změnám, se kterými přišlo MPSV. Podle nich by banka účet k sKartě otevřela jen tomu, kdo by ji chtěl používat k placení či vybírání peněz z bankomatu. Dosud ho příjemci museli mít automaticky. 
    
13. března 2013 - Vláda nepodpořila zrušení sKaret. Kabinet odmítl senátní návrh, podle něhož by měl systém skončit. 
    
22. března 2013 - Sněmovna požádala, aby MPSV pozastavilo vydávání sKaret do doby, než se projekt legislativně upraví. 
    
28. března 2013 - Nečas doporučil Müllerové, aby byly sKarty ukončeny. Ministryně ale řekla, že hodlá jejich pokračování hájit. 
    
12. dubna 2013 - Nečas pro Hospodářské noviny řekl, že sKarty jsou až třikrát předražené. Vydělává na nich už jen firma, která dodává platební systém pro ČS. ČS jeho tvrzení odmítla. 
    
22. dubna 2013 - Müllerová poslala vládě návrh na úpravu sKaret.
    
13. června 2013 - Úřad pro ochranu osobních údajů dal MPSV další pokutu, tentokrát 2,5 milionu korun, za neoprávněné zpřístupnění dat 336.558 lidí České spořitelně. 
    
8. srpna 2013 - Sněmovna schválila senátní návrh zákona o zrušení sKaret. 
    
12. září 2013 - Senát schválil zrušení sKaret. Prezident Miloš Zeman podepsal příslušný zákon 17. září. MPSV kvůli sKartám vydalo asi 82,54 milionu korun a jejich zrušení ho vyjde na víc než 5,24 milionu. Za posílání peněz od státu potřebným poštou se ušetřilo kolem 40 milionů. 
 
zdroj: ČTK