Policisté Dalíka vyšetřovali na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr, který v březnu 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů. Podle spisu si o úplatek řekl na neformální schůzce v listopadu 2007 v pražské restauraci U Malířů, kde předstíral blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit jejich rozhodování. "Toto postavení pouze předstíral a nemohl ovlivnit budoucí rozhodování vlády," uvedl při čtení obžaloby státní zástupce Jan Kořán.
Někdejší premiérův poradce ve výpovědi nejprve dlouze popisoval svoji pracovní kariéru, při které také pracoval pro ODS. Se členy strany se údajně radil o volebních strategiích nebo jejich vystupování v médiích. S mnoha ministry si prý tykal. "Není pravda, že bych kontakty předstíral. Ty kontakty jsem prostě měl," nesouhlasil Dalík s částí obžaloby. Když se stal Topolánek premiérem, tak byl Dalík podle svých slov jediný, komu předseda vlády věřil. S premiérem prý trávil i volný čas, nedoprovázel ho však na oficiálních cestách.
Pak Dalík popisoval, jak se zúčastnil dvou schůzek, které se týkaly vyjednávání o nákupu obrněných vozidel pro armádu. "Nebyly ničím významné, byly neformální a já jsem je neinicioval," uvedl Dalík. Později dodal, že si o žádný úplatek neřekl.
První schůzka se uskutečnila v Brně, kde Dalík údajně představitelům dodavatele řekl, že si o nich Topolánek myslí, že původní kontrakt získali pomocí úplatku. Lobbista to označil za velkou chybu, kvůli níž je před soudem. Druhá schůzka se uskutečnila v Praze a tam prý Dalík téměř nic neříkal. "Připadal jsem si tam zbytečný," prohlásil před soudem. Na schůzkách byli také slovenský lobbista Miroslav Výboh a někdejší náměstek ministryně obrany a později ministr Martin Barták.
Dalík před soudem vypovídal téměř dvě hodiny a požádal, aby se zbytek hlavního líčení konal v jeho nepřítomnosti. Tomu soud vyhověl. Soud bude pokračovat v červenci a srpnu. Na programu budou 21. srpna výpovědi Topolánka, Bartáka nebo Výboha. Několik svědků ze zahraničí soud plánuje vyslechnout prostřednictvím videokonference.
S plánem pořídit armádě nové transportéry přišla vláda Vladimíra Špidly v roce 2003. Odsouhlasila tehdy pořízení 240 nových transportérů. V lednu 2006 pak vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) rozhodla, že transportéry koupí od firmy Steyr za 23,6 miliardy korun.
O rok později ovšem pandury nevyhověly testům a vláda Mirka Topolánka rozhodla, že smlouvu se Steyrem vypoví. Den po rozhodnutí vlády ale premiér Topolánek řekl, že armáda transportéry potřebuje, ale ne takové množství. V roce 2008 už pandury testováním prošly a Topolánkův kabinet na jaře 2009 rozhodl o nákupu 107 strojů za 14,4 miliardy korun. Tisk později uvedl, že Česká republika nakoupila pandury čtyřikrát dráž než Portugalci, aniž se výrazně lišily výbavou. Detektivové protikorupční policie na vyšetřování Dalíkova případu pracovali zhruba tři roky v mezinárodním týmu s policisty z Rakouska, justiční orgány pak spolupracovaly i s kolegy z USA, Izraele, Švýcarska a Španělska.
Kauza nákupu pandurů je další z případů údajně problematických armádních zakázek, který česká policie a justice řeší. V květnu městský soud nepravomocně zprostil viny Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže v kauze údajné korupce při nákupu armádních vozů Tatra. Před soudem naopak neskončil případ údajné korupce při pořízení stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu, protože žalobci případ definitivně odložili.
zdroj: ČTK