"Vzdělávání migrujících žáků a žáků s nižšími studijními předpoklady je ekonomicky velmi náročné, protože v systému středního vzdělávání zůstávají déle než je standardní délka vzdělávání," uvedla inspekce. Žáci podle ní často opakují ročníky, nastupují opakovaně do prvního ročníku v různých oborech vzdělání, přestupují do nižšího ročníku v jiné škole a mnohdy ani vzdělání nedokončí.
I na maturitní obory se dostávají žáci, kteří pro studium nemají předpoklady. "Stále výrazně převažuje nabídka studijních míst nad poptávkou," upozornila inspekce. Kraje, které jsou nejčastějšími zřizovateli středních škol, sice přistoupily k redukci škol, ne ale v takovém rozsahu, s jakým se snižuje počet žáků.
"Nejrizikovějším faktorem školní neúspěšnosti ale zůstává vysoká míra absence ve výuce," uvedli inspektoři. Při hodinách, které navštívili, byla průměrná absence 19 procent žáků. Na učilištích byla neúčast v hodinách dokonce 23 procent. Školy kvůli tomu přijímají různá opatření, například umožňují rodičům elektronický přístup do evidence docházky. Opatření jsou prý ale účinná jen tam, kde se podaří navázat spolupráci s rodinou a rodiče nekryjí záškoláctví svého potomka omluvenkami.
"Nově se objevujícím fenoménem ve středním vzdělávání je opakované přijetí žáků do maturitního ročníku poté, co byli neúspěšní při obou opravných termínech maturitních zkoušek," upozornila také inspekce. Tento postup zákon sice umožňuje, je to ale neekonomické a pochybné i ze vzdělávacího hlediska.
zdroj: ČTK