Český poklad ve skalách Česká břidlice je unikátní, říká majitel firmy Roman Hajabáč

Břidlice, hornina se zajímavou geologickou historií, se v českých a moravských horách těžila už v 18 století. Jednu dobu dokonce zákon nařizoval využívat tohoto kamene ke krytí střech. Břidlicová krytina z Nízkého Jeseníku se do první světové války vyvážela do celého Rakouska-Uherska. Pak nastal útlum, který se střídavě prolamoval, ale na dřívější břidlicovou konjunkturu se už nepodařilo navázat. Po revoluci byly snahy obnovit těžbu, ale skončily nepříliš úspěšně. Nepřetržitě funguje jen jeden důl Lhotka u Vítkova a v roce 2014 začala firma Česká břidlice s geologickým průzkumem dolu Žlutý květ v Čermné ve Slezsku.

Netřeba dovážet, čeho doma „Jsme prostě Česká břidlice, nic lepšího nás nenapadlo,“ říká se smíchem spoluzakladatel firmy Roman Hajabáč. „Léta dělám v marketingu, reklamce a PR. Hledali jsme nové dárky pro klienty a napadly nás desénové podložky pro servírování suši. Produkty chodily z Číny, nikdy jste nevěděl v jakém stavu a kdy dorazí…A tak jsme začali studovat naší českou břidlici.“ Firma zpočátku neměla velké ambice, jenže zákazníci brzy začali chtít z břidlice obklady, dlažbu do interiérů i zahrad. „Zjistili jsme, že osmdesát procent poptávaní břidlice se k nám dováží z Číny, Brazílie. Do poslední chvíle ale nevíte, jestli to nedojde polámané, v jiné tloušťce a odstínu. Řekli jsme si, že tohle musíme zvládnout.“

Česká břidlice se postila do kříšení tradice, která tu byla před osmdesáti lety. „Ale museli jsme na to jinak, někdejší know-how už je dnes příliš „old-how“ pro náš účely nemůžeme kámen odstřelovat, protože tím břidlici poničíte a snížíte výtěžnost. A navíc rozdrtíte i skálu, co je za tím, čímž znehodnotíte celý lom. Mimochodem, tímhle způsobem jsou u nás znehodnocené skoro všechny lomy.“ Lom v Čermné patří k zachovalým, firma provádí geologický průzkum. „Je tam břidlice odhadem za miliardu,“ říká Roman Hajabáč. „V současnosti provádíme sanaci důlních děl, která je šetrná k okolní přírodě.“ Firma podporuje i Muzeum břidlice v Budišově a místní turistickou stezku.

Nápad s tácky na suši jako by určité vrstvě klientů naservíroval i zvědavost a zájem o břidlici. Lidé u české břidlice poptávají kámen pro příjezdové cesty k domům, formátovaný kámen venkovní i interiérové obklady, zahradní kámen, koupelnové doplňky…Česká břidlice nabízí také alternativní ultratenké ohebné desky o milimetrové tloušťce kamene. „Ty se dělají speciální německou technologií v Indii. S deskami téhle tenké tloušťky se dá dobře pracovat v interiéru, a dokonce je možné je posvítit, takže pak vytvářejí onyxový efekt. Interiéroví architekti mají břidlici ve velké oblibě – je velmi efektní a přitom relativní levná, jen tisíc korun za metr čtvereční.“

Zájem o břidlici ze Slezska roste-nejen u nás, ale i na Slovensku, v Rakousku, Německu a Švýcarsku. „Volala třeba paní, že viděla břidlici na domě Dary Rolins, který jsme obkládali, a tak se jí to zalíbilo, že ji chce taky. To je nejlepší reklama,“ říká Roman Hajabáč, který odhaduje, že jeho firma má před sebou ještě dva roky tvrdé práce, než bude možné obchod s břidlicí považovat za stabilní. Ale věří v něj pevně jako ve skálu, z niž šedočerný poklad získává.